Praha 12. listopadu 2026 (PROTEXT) – Více lokálních potravin do škol, nemocnic a domovů seniorů. Stát, instituce a dodavatelé připravují společný postup
Druhý kulatý stůl projektu Z pole na talíř spojil zástupce státu, veřejných institucí, zemědělců, potravinářů, obchodu a odborné veřejnosti. Společně jednali o praktických podmínkách pro zvýšení podílu kvalitních českých a regionálních potravin ve veřejném stravování. Setkání se uskutečnilo v rámci celodenního Odborného semináře pro institucionální stravování.
Jak zajistit, aby se do nemocničních kuchyní, škol a sociálních zařízení dostávalo více kvalitních potravin od českých zemědělců a výrobců? Právě této otázce se věnoval druhý kulatý stůl projektu Z pole na talíř, který navázal na vládní záměr posílit využívání lokálních potravin v institucionálním stravování.
Od vládního záměru ke konkrétním nákupům
Vláda České republiky v červnu 2026 schválila materiál zaměřený na uplatnění lokálních potravin v institucionálním stravování. Jeho cílem je vytvořit podmínky pro systematické zvyšování podílu domácích a regionálních potravin při respektování pravidel veřejného zadávání.
„Chceme, aby se kvalitní české a regionální potraviny staly běžnou součástí stravováníve školách, nemocnicích a dalších veřejných institucích. Vláda proto stanovila jasný směr. Do konce roku 2028 by měla státní správa a samospráva vynakládat nejméně 65 % prostředků určených na nákup potravin na produkty domácího a regionálního původu. Nyní je naším úkolem vytvořit funkční systém, který institucím umožní tyto potraviny jednoduše identifikovat, transparentně nakupovat a evidovat jejich původ. Společně s odborníky a partnery proto připravujeme konkrétní metodiku a nákupní postupy. Naším cílem je, aby podpora českých zemědělců a potravinářů fungovala v každodenní praxi, nejen na papíře.“ uvedl Martin Šebestyán, ministr zemědělství.
Spolupráce napříč celým dodavatelským řetězcem
Projekt Z pole na talíř propojuje zemědělce, výrobce potravin, distributory, veřejné instituce a odborníky na stravování. Vedle původu surovin se zaměřuje také na jejich dostupnost, kvalitu, logistiku a praktickou využitelnost ve velkokapacitních kuchyních.
„Pro veřejné zadavatele musí být nové postupy srozumitelné, administrativně zvládnutelné a v souladu se zákonem. Zároveň potřebujeme zajistit skutečnou hospodářskou soutěž a férové podmínky pro dodavatele. Naším úkolem je najít řešení, které bude fungovat v každodenní praxi škol, nemocnic i dalších institucí,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Rozhodující bude jednoduchý a použitelný systém
Účastníci druhého kulatého stolu Z pole na talíř se zaměřili zejména na přípravu praktického návodu pro veřejné zadavatele, vzorové zadávací dokumentace a kvalitativních kritérií pro vybrané potravinové komodity. Cílem je usnadnit institucím nákupy kvalitních potravin a zároveň vytvořit předvídatelné podmínky pro dodavatele.
Dalším krokem projektu Z pole na talíř bude dopracování metodických podkladů a vyhodnocení podmínek pro jejich praktické využití. Součástí další práce bude také posouzení možností elektronických katalogů, dynamických nákupních systémů a podmínek pro pilotní ověření navržených postupů.
„Když jsme před několika lety zakládali iniciativu České pole, měli jsme jednoduchou ambici: vracet české suroviny do profesionální gastronomie a vytvářet pro české zemědělce a producenty skutečný, dlouhodobý odbyt. Projekt Z pole na talíř je přirozeným pokračováním této práce. Chceme, aby kvalitní české potraviny našly své místo také v kuchyních škol, nemocnic a domovů seniorů. Máme zkušenosti s českými producenty, kvalitou surovin i jejich profesionální distribucí. Ty nyní nabízíme společnému úsilí státu, odborníků a veřejných institucí. Protože nám není jedno, co jíme a odkud potraviny na našich talířích pocházejí,“ uvedl Jiří Nehasil generální ředitel makro ČR, zakladatel iniciativy České pole.
Velký trh a příležitost pro české zemědělce
Institucionální stravování představuje významnou a stabilní součást českého potravinového trhu. Jeho rozsah ukazují údaje z oficiálních statistických ročenek:
- Téměř 1,6 milionu dětí a studentů bylo ve školním roce 2024/2025 zapsáno ke školnímu stravování. Podle mnisterstva školství fungovalo v České republice 8870 zařízení školního stravování.
- Více než 82 tisíc klientů žilo ke konci roku 2025 v pobytových sociálních službách. Podle statistické ročenky Ministerstva práce a sociálních věcí šlo o 82664 klientů v 1753 zařízeních.
- Více než 10600 školních a pobytových sociálních zařízení tak představuje rozsáhlou síť pravidelné poptávky po potravinách. A to ještě bez započtení nemocnic a dalších institucionálních provozů.
Pro české zemědělce a potravináře jde o příležitost získat stabilnější odběratele a plánovat výrobu s větší jistotou. Instituce zároveň mohou získat přístup ke kvalitním, dohledatelným surovinám a posílit spolupráci s domácími dodavateli.
Význam změny lze ukázat i na jednoduchém ekonomickém příkladu: pokud instituce ročně nakupují potraviny za deset miliard korun, zvýšení podílu lokálních potravin o deset procentních bodů představuje potenciální přesun jedné miliardy korun ročně směrem
k lokální produkci. Jde o modelový výpočet, nikoli o již dosažený výsledek nebo odhad současného podílu českých potravin.
Poznámka pro redakce – zdroje a metodika
Školní stravování: MŠMT, statistika školního stravování, školní rok 2024/2025. Údaj 1,597.474 představuje evidované dětské strávníky, nikoli počet denně vydaných obědů. Evidováno 8870 zařízení.
Pobytové sociální služby: MPSV, statistická ročenka 2025, stav k 31. prosinci 2025. Evidováno 82.664 klientů v 1753 pobytových zařízeních.
Počet zařízení: Součet 8870 a 1753 činí 10.623. Jde o součet dvou statistických kategorií, nikoli o počet samostatných kuchyní.
Ekonomický příklad: Zvýšení podílu lokálních potravin o deset procentních bodů při ročních nákupech za 10 miliard Kč odpovídá jedné miliardě Kč. Výpočet předpokládá nezměněný objem nákupů a nevyjadřuje skutečný dosavadní ani budoucí podíl lokálních potravin
Zdroj: makro ČR
“Cílem je zvýšení podílu lokálních potravin ve veřejném stravování.”
Jaký je cíl vlády ohledně lokálních potravin?
Cílem je, aby do konce roku 2028 státní správa a samospráva vynakládala nejméně 65 % prostředků na produkty domácího a regionálního původu.
Kdo se účastnil kulatého stolu projektu Z pole na talíř?
Účastnili se zástupci státu, veřejných institucí, zemědělců, potravinářů, obchodu a odborné veřejnosti.
Jaké jsou praktické cíle projektu Z pole na talíř?
Cílem je usnadnit nákupy kvalitních potravin a vytvořit předvídatelné podmínky pro dodavatele.
💬 Klíčové informace
- Vláda proto stanovila jasný směr. Do konce roku 2028 by měla státní správa a samospráva vynakládat nejméně 65 % prostředků určených na nákup potravin na produkty domácího a regionálního původu.