Poslanecká Sněmovna propustila do druhého čtení Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2027 a stvrdila tím všechny klíčové priority známé již ze srpnového návrhu Ministerstva financí.
Těmito prioritami jsou prorůstové investice, dostupnější a moderní zdravotnictví, zvyšování životní úrovně obyvatel České republiky a nadprůměrný hospodářský růst.
Je to rozpočet, který znamená, že ČR bude hospodařit s daleko nejnižším saldem veřejných financí ve srovnání nejen se svými sousedy, ale i s průměrem celé evropské sedmadvacítky.
„Je to rozpočet, který znamená, že Česká republika bude hospodařit s daleko nejnižším saldem veřejných financí ve srovnání nejen se svými sousedy, ale i s průměrem celé evropské sedmadvacítky. Zároveň je rekordně investiční, vrací zdravotnictví do černých čísel, dává historicky největší sumu na obranu naší vlasti, přináší největší platovou reformu od zrušení superhrubé mzdy – samozřejmě ve prospěch zaměstnanců, je silně prorůstový a ekonomika naší země bude i díky němu podle dostupných predikcí fungovat příští rok citelně lépe než většina ostatních ekonomik v Evropské unii,“ řekla Alena Schillerová.
Rozpočet bude odrážet následující priority:
Investice dosáhnou historické úrovně cca 290,8 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2026 pak jen ty, které nejsou financovány z evropských zdrojů, vzrostou o zhruba 50 mld. Kč.
Rekordní peníze poputují do zdravotnictví. Příjmy veřejného zdravotního pojištění vzrostou o více než 50 mld. Kč na celkových 605 mld. Kč.
Národní výdaje do rozpočtu MŠMT se meziročně zvyšují o 16 mld. Kč.
Rozpočet obsahuje mix prorůstových opatření; např. pokračování úlevy občanům i firmám v oblasti plateb za obnovitelné zdroje energie, které přispívají k jedné z nejnižších měr inflace v rámci EU a které stojí státní rozpočet cca 18 mld. Kč ročně. Dále rekordní národní výdaje na vědu a výzkum – meziročně vyšší o 2 mld. Kč. Rozpočet počítá také se zásadní reformou odměňování ve veřejné správě a zvýšení výdajů na platy o bezprecedentních 33,9 mld. Kč. K nadstandardnímu hospodářskému růstu přispějí i daňové změny typu návratu školkovného pro rodiny s dětmi motivující rodiče k dřívějšímu návratu do práce, nebo systematická podpora startupové infrastruktury a další kroky z hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0.
Výdaje na obranu státu jsou ve státním rozpočtu navrženy ve výši 194,6 mld. Kč (bez EU), což odpovídá 2,04 % nominálního HDP. Tyto výdaje jsou rozpočtovány v roce 2027 v jedenácti kapitolách státního rozpočtu, přičemž největší objem ve výši 190,8 mld. Kč připadá na kapitolu Ministerstvo obrany, které samo o sobě plní alianční závazek ve výši 2 % nominálního HDP. Dále je nutno vzít v úvahu další výdaje související s obranou a bezpečností, které se v souladu s definicí NATO předpokládají pro rok 2027 v celkové výši 180 mld. Kč včetně územních samosprávných celků. Česká republika jako celek tak pro rok 2027 předpokládá vynaložit na obranu státu 3,93 % HDP.
A rozpočet v neposlední řadě počítá se zabezpečením zvýšené valorizace důchodů o 304 Kč, mimořádnými věkovými valorizacemi při dosažení 80, 85, 90, 95 a 100 let a nově také s jednorázovou výplatou příspěvku ve výši 2 000 Kč všem důchodcům v lednu 2027.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
“ČR bude hospodařit s daleko nejnižším saldem veřejných financí.”
Jaké jsou příjmy veřejného zdravotního pojištění v roce 2027?
Příjmy veřejného zdravotního pojištění vzrostou na celkových 605 mld. Kč.
Jaká je výše výdajů na obranu státu v roce 2027?
Výdaje na obranu státu jsou navrženy ve výši 194,6 mld. Kč.
O kolik vzrostou investice v roce 2027 ve srovnání s rokem 2026?
Investice vzrostou o zhruba 50 mld. Kč.
💬 Klíčové informace
- ČR bude hospodařit s daleko nejnižším saldem veřejných financí.
- Příjmy veřejného zdravotního pojištění vzrostou o více než 50 mld. Kč na celkových 605 mld. Kč.