Praha 10. prosince 2025 (PROTEXT) – Evropský energetický trh vyrostl v jeden z největších a nejsofistikovanějších na světě. Přesto, na rozdíl od finančního sektoru, postrádá institucionální oporu, která zaručuje stabilitu, když nastanou otřesy.
Ve světě bankovnictví je důvěra podpořena existencí centrálních bank, věřitele poslední instance, který zasáhne, aby poskytl likviditu a zabránil systémovému kolapsu. V energetice takový mechanismus neexistuje. Absence finanční pojistné sítě ponechává trh zranitelný vůči volatilitě a krizím, které se mohou rychle vymknout kontrole.
Energetické otřesy roku 2022 to bolestně ukázaly. To, co začalo jako dodavatelský šok, se rychle změnilo v krizi důvěry a likvidity. Účastníci trhu zápasili s plněním požadavků na dodatečné zajištění, úvěrové linky mizely a i stabilní společnosti byly nuceny horečně shánět hotovost. Ceny vystřelily na bezprecedentní úrovně, nejen proto, že byl nedostatek plynu, ale protože se samotný systém začal zadrhávat.
V MET Group odhadujeme, že 50 až 60 procent nárůstu cen během tohoto období mohlo být předejito, kdyby Evropa disponovala institucionálním rámcem podobným finančním trhům. Poučení je jasné: dodávky jsou důležité, ale důvěra a likvidita jsou stejně důležité. Evropský energetický systém potřebuje stabilizační tržní mechanismus a instituci – Evropskou energetickou banku – která by obojí poskytovala.
Byla by navržena tak, aby učinila energetické trhy spolehlivějšími a odolnějšími vůči náhlým šokům. Vycházející z principů centrálních bank by fungovala jako regulovaný systém pro standardizaci operací a poskytování likvidity tam, kde je potřeba.
Mohla by nasadit nástroje podobné těm, které se používají na finančních trzích: tržní pojistky ke zmírnění volatility, likviditní facility na podporu krátkodobých finančních potřeb a mechanismy pro posuzování úvěruschopnosti a stanovení kapitálových požadavků. Cíl je přímočarý: udržet energetické trhy funkční i v obdobích stresu.
Energetická banka by mohla být zřízena buď jako nová nezávislá instituce, nebo jako specializovaná agentura pod dohledem Evropské centrální banky. V obou modelech by její role byla podobná roli ECB vůči komerčním bankám: zajištění stability, spolehlivosti a důvěry v systém.
Někteří by se mohli ptát, zda tuto roli už neplní Evropská investiční banka (EIB). EIB se zaměřuje primárně na dlouhodobé projektové financování, podporu obnovitelných zdrojů energie, infrastruktury a inovací. Evropská energetická banka by se však zabývala krátkodobou likviditou a stabilitou trhu.
Nekonkurovala by EIB, ale doplňovala ji. EIB financuje energetickou transformaci; Energetická banka by zajišťovala tržní mechanismy, které umožňují, aby tato transformace probíhala. V podstatě by jedna investovala do budoucnosti, zatímco druhá by zajišťovala současnost. Společně by vytvořily úplnější institucionální základ pro evropský energetický systém.
Kromě své bezprostřední stabilizační funkce by se mohla stát také vlajkovou iniciativou vznikajícího Clean Industrial Deal EU. Zlepšením likvidity a snížením systémového rizika by posílila investiční podmínky a sladila energetickou politiku s programem konkurenceschopnosti Evropy.
Taková instituce by vyslala jasný signál: Evropa se nezavazuje pouze k dekarbonizaci, ale také k udržování stabilního a investovatelně atraktivního energetického systému. Uklidnila by trhy, přilákala soukromý kapitál a ukázala, že EU to myslí vážně s budováním finanční architektury potřebné pro udržitelnou a konkurenceschopnou energetickou budoucnost.
Po energetické krizi v roce 2022 jsme vedli neformální konzultace s představiteli Evropské rady a Evropské komise, v nichž jsme nastínili logiku a nezbytnost finanční pojistky pro energetické trhy. Politici se však tehdy pochopitelně soustředili na krátkodobá nouzová opatření, jako jsou povinné zásoby, cenové stropy a snižování spotřeby. Myšlenka vytvořit trvalou instituci, která by řešila dlouhodobé strukturální slabiny, nezískala velkou pozornost.
Dnes je tato potřeba ještě zřejmější. Trh zůstává potenciálně vystaven likviditním šokům, zatímco investice do energetické infrastruktury a bezpečnosti dodávek závisí na stabilních a funkčních trzích. Pokud udeří další krize, ať už vyvolaná geopolitikou, počasím nebo finanční nákazou, mohou se stejné zranitelnosti opět objevit.
Vytvoření Evropské energetické banky by vyžadovalo politickou vůli, regulatorní jasnost a koordinaci mezi existujícími institucemi. Ale alternativa – další kolo nezvládnuté paniky na trhu a cenových explozí – by byla mnohem nákladnější.
Energie je životadárnou silou naší ekonomiky. Zaslouží si stejnou úroveň institucionální ochrany, jakou mají naše finanční systémy. Evropská energetická banka by tuto stabilitu poskytla a zajistila, že evropské energetické trhy zůstanou likvidní, předvídatelné a důvěryhodné i v turbulentních časech.
Krize roku 2022 ukázala, co se stane, když důvěra zmizí. Příští krize by mohla ukázat, co se stane, když Evropa konečně vybuduje instituce, které potřebuje. Je čas přejít od improvizace k přípravě. Evropská energetická banka by byla zásadním krokem tímto směrem.
Autor: Benjamin Lakatos, CEO a předseda představenstva MET Group
O společnosti MET Group
MET Group je integrovaná evropská energetická společnost se sídlem ve Švýcarsku, s aktivitami a aktivy na trzích zemního plynu a elektřiny. Patří k nejrychleji rostoucím energetickým společnostem. Působí ve 21 zemích prostřednictvím dceřiných společností, na 33 národních trzích s plynem a ve 44 mezinárodních obchodních centrech. Od letošního roku působí také v České republice, kde se zaměřila primárně na segment velkoodběratelů elektřiny a zemního plynu. Skupina zaměstnává 1350 pracovníků zastupujících téměř 60 národností. MET má rozsáhlé zkušenosti s provozem zelených (obnovitelných) a flexibilních (konvenčních) energetických aktiv, a tím poskytuje co nejširší podporu energetické transformaci. V roce 2024 dosáhly konsolidované tržby MET Group 17,9 miliardy EUR, s celkovým objemem obchodovaného zemního plynu ve výši 140 BCM a celkovým objemem obchodované elektřiny 76 TWh.
Zdroj: MET Group
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
PROTEXT