Health Means Wealth: Zdraví jako základ prosperity Česka

Praha 12. listopadu 2026 (PROTEXT) – Česko stárne a příští krize možná začne v ordinacích lékařů. Poroste potřeba péče i tlak na veřejné rozpočty. Evropa zároveň ztrácí konkurenceschopnost v klinickém výzkumu, vývoji léků i jejich výrobě. To oslabuje také naši strategickou odolnost. Americká cenová politika Most Favoured Nation (MFN) zároveň oddaluje příchod nových léků na některé evropské trhy. Jak za těchto podmínek investovat do prevence, léčby a výzkumu ve prospěch pacientů i české ekonomiky? O tom se včera diskutovalo na konferenci Health Means Wealth: Zdraví jako základ prosperity Česka, kterou pořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

U omezených rozpočtů je potřeba investovat tam, kde vzniká největší zdravotní i společenský přínos. „Zdraví lidí je jedním z předpokladů dlouhodobé prosperity Česka. Když rozhodujeme o výdajích na zdravotnictví, měli bychom hodnotit celkový dlouhodobý přínos. Moderní léky nám pomáhají nejen léčit onemocnění, která jsme ještě před několika lety neuměli porazit, ale zároveň zlepšují kvalitu života pacientů i jejich rodin, vrací nemocné zpět do práce a tím generují nejen ekonomický benefit, ale také šetří dávky v nemoci a invalidní důchody. Dnes při hodnocení zohledňujeme ale jen část těchto přínosů. Proto by o investicích do zdraví měly společně jednat resorty zdravotnictví, financí a práce a sociálních věcí,“ vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel AIFP.

„Stárnutí populace a rostoucí nároky na zdravotní péči jsou výzvou, na kterou se musíme připravovat už dnes. Pokud chceme lidem zajistit kvalitní a dostupnou péči do budoucna, musíme více investovat do prevence, včetně očkování a včasného odhalování nemocí. Stejně důležité je zkracovat dobu, po kterou pacienti čekají na diagnózu a zahájení účinné léčby. Při zavádění inovací se přitom musíme opírat o vědecké důkazy a sledovat především jejich skutečný přínos pro pacienty,“ uvádí Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví ČR.  

Demografický vývoj České republiky mluví jasně

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vzroste počet obyvatel Česka ve věku 65 let a více z 2,24 milionu na konci roku 2023 na 3,07 milionu na začátku roku 2050. Data dále ukazují, že počet lidí, kteří budou potřebovat dlouhodobou sociálně-zdravotní podporu, může mezi lety 2024 a 2050 vzrůst z 553 tisíc na 826 tisíc. Už dnes je proto třeba plánovat, kde posílit zdravotní a sociální služby. Při rozhodování o prevenci a léčbě je zároveň důležité vedle nákladů sledovat jejich zdravotní i společenské přínosy.

„Demografická prognóza nám ukazuje, jak se bude v příštích letech měnit věkové složení obyvatel. Pokud tuto prognózu propojíme s údaji o nemocnosti a využívání služeb, můžeme odhadnout, jak se tyto potřeby budou vyvíjet v jednotlivých regionech. Získáme tak podklad pro rozhodování o tom, kde s předstihem posílit domácí zdravotní péči, rozšířit sociální služby nebo navýšit kapacity dlouhodobé péče. Zdravotní a sociální služby musíme plánovat společně, aby na sebe navazovaly a pacient po propuštění z nemocnice včas dostal péči, kterou potřebuje,“ říká Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

„Když nemoc člověka na delší dobu vyřadí z práce, její dopady se projeví i mimo zdravotnictví. Domácnost může přijít o část příjmu a veřejné rozpočty mohou čelit vyšším výdajům na sociální dávky i nižším příjmům z daní a odvodů. Význam těchto dopadů ukazuje i demografická projekce. Do roku 2050 se v konzervativním scénáři sníží pracovní síla o 11 %, což v ekonomice nadproporčně zdaňující práci bude mít významné fiskální dopady, pro představu jde v dnešních cenách o řády nižších desítek miliard Kč,“ upozorňuje Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Česko i Evropa musí posílit svou konkurenceschopnost

Česká republika i Evropa mají špičkové vědce, kvalitní výzkumná pracoviště a silnou farmaceutickou výrobní základnu. V soutěži o nové investice ale získávají náskok Spojené státy a Asie. Podle analýzy zpracované pro Evropskou federaci farmaceutických společností a asociací (EFPIA) klesl podíl Evropské unie na celosvětovém počtu klinických studií mezi lety 2013 a 2023 z 22 na 12 %.

Pokud chce Evropa, potažmo Česká republika, přilákat více investic do výzkumu, klinických studií a výroby, potřebuje stabilní prostředí, jasná pravidla, rychlejší schvalovací procesy a předvídatelnější rozhodování o úhradách. Právě to pomůže zkrátit cestu od vědeckého objevu k léčbě, kterou pacienti potřebují.

„Těžiště farmaceutických inovací se přesouvá a Evropa nemůže svou pozici považovat za samozřejmou. Inovacím se daří tam, kde jsou podmínky konkurenceschopné, předvídatelné a atraktivní pro investory. Evropa proto musí podniknout cílené kroky, aby si udržela postavení jednoho z předních center farmaceutických inovací. Inovace přitom naplno ukazují svůj přínos teprve tehdy, když se dostanou k pacientům. Konkurenceschopnost a dostupnost inovací pro pacienty jsou dvě strany téže mince,“ vysvětluje Stefan Oelrich, člen představenstva společnosti Bayer AG a prezident divize Pharmaceuticals, prezident EFPIA.

Klinická hodnocení inovativních léčiv přinesla Česku podle analýzy Deloitte v roce 2025 přes pět miliard korun v podobě investic a úspor pro zdravotnictví. Při rozhodování o tom, kam budou směřovat další investice do výzkumu a vývoje, hrají roli i podmínky, za nichž se nové léky následně dostávají na trh.

Tyto podmínky již dnes negativně ovlivňuje americká cenová politika Most Favoured Nation (MFN). Od ledna 2027 bude americká administrativa odvozovat ceny některých léků v USA od nejnižších cen ve vybraných evropských zemích včetně Česka. Pokud by nižší cena v některé z těchto zemí snížila cenu léku i v USA, výrobci budou nuceni změnit pořadí, v němž nové léky uvádějí na jednotlivé trhy. Pro pacienty v některých evropských zemích to bude znamenat delší čekání na léčbu.

V Česku se přitom čekání prodlužovalo už před zavedením tohoto mechanismu. Podle Patients W.A.I.T. Indicator 2025se průměrná doba od evropské registrace inovativního léku do jeho dostupnosti v Česku za dva roky prodloužila o šest měsíců na 659 dní.

Čtyři cesty k udržitelnému zdravotnictví a prosperující ekonomice

Česko stárne a potřeba zdravotní i sociální péče poroste. Evropa včetně České republiky zároveň čelí sílící konkurenci v klinickém výzkumu. AIFP proto navrhuje čtyři kroky, které může Česko podniknout už dnes, aby zvládlo rostoucí nároky na péči a přilákalo nové investice:

1)    Udržet lidi déle zdravé – posílit prevenci včetně očkování a časného záchytu, zrychlit diagnostiku a účinnou léčbu a podporovat péči založenou na vědeckých důkazech, kvalitě a měřitelných výsledcích.

2)    Využívat zdroje podle hodnoty, kterou přinášejí – při rozhodování sledovat nejen okamžité náklady, ale také výsledky léčby, potřebu další péče a širší dlouhodobé dopady na pacienty, sociální systém a ekonomiku.

3)    Zkrátit cestu inovace k pacientovi – odstraňovat prodlevy a vytvářet předvídatelné a flexibilní cenové a úhradové prostředí, které dokáže reagovat i na rostoucí mezinárodní propojení cen a umožní inovace včas začleňovat do běžné praxe.

4)    Vytvořit stabilní prostředí pro výzkum a inovace – ruku v ruce s prostředím, které dokáže inovace přitahovat a využívat, přichází také klinický výzkum, know-how a další investice s vysokou přidanou hodnotou.

Zdroj: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu